2. světová válka

 
 

Vznik demoličních týmů UDTs

 

Dne 22. listopadu 1943 došlo k přistání amerických jednotek USMC na ostrově Tarawa. Tento ostrov se nacházel v řadě 16-ti korálových atolů v jižním Tichém oceánu. Skryté ponořené útesy nedovolily obojživelným přistávacím člunům hladké a rychlé překonání pobřežních mělkých vod. Díky tomu utrpěly během obranné palby japonských vojáků ztráty stovek životů, zranění a utonutí amerických mariňáků. Po této tragické zkušenosti nařídil na konci listopadu 1943 admirál Kelley Turner - velitel páté obojživelné síly, aby 30 důstojníků a 150 řadových vojáků nastoupilo k výcviku do Waimanalo ATB Amphibious Training Base na ostrově Oahu na Havaji. Vytvořil tak jádro průzkumného a demoličního tréninkového programu. Jejich hlavním úkolem bylo prozkoumat vhodnost terénu a zničit nepřátelské obranné překážky na plážích před obojživelným přistáním. Později se UDT školili i v říčních operacích a ve výcviku zahraničních vojáků. Tak došlo ke zrození jednotek UDT, které byly v okamžiku založení určeny pro boje v Pacifické oblasti.

 

nášivka UDT

 

 

UDT-1 a UDT-2

 

Prvními sestavenými týmy UDT byly UDT-1 a UDT-2, které byly založeny jako "prozatímní" týmy. Každý UDT tým zahrnoval čtrnáct důstojníků a sedmdesát řadových vojáků. Muži do těchto dvou nových týmu byli vybráni z již fungujících týmů NCDU a Scouts and Raiders jednotek ve Fort Pierce, dále ženisté z Naval Construction Battalion – Seabees a zbytek z klasických jednotek navy, usmc i army.

 

příprava UDT-1 na ponor

 

Ve druhé polovině prosince 1943 byl UDT-2 přesunut z Havajského Waimanalo do San Diega v Kalifornii, kde byl připojen k Task Force Command  CTF 53 pro použití při útoku dne 31. ledna 1944 na Roi-Namur během operace Flintlock na Marshallových ostrovech. Velící důstojník týmu UDT-2 byl JT Koehler. Tým UDT-1 zůstal v tréninku na ATB Waimanalo na Havaji a později se stal součástí CTF 52 pro použití při útoku na Kwajalein Islands, taktéž při operaci Flintlock. Velící důstojník UDT-1 byl ED Brewster.

 

 

Po návratu obou týmů z operace Flintlock došlo k vyhodnocení funkčnosti a seskupení týmů UDT a po revizi nedostatků došlo k organizačním změnám. Jedním ze základních změn bylo snížení důstojníků v týmu na třináct a zvýšení vojáků ze 70-ti na 80-100. Další změna spočívala ve vyřazení původních osádek transportních lodí a nahradit je řadovými členy UDT týmů. Dále měl mít v budoucnu každý tým svou vlastní transportní loď, aby se předešlo zpoždění, ke kterému docházelo při kompletování UDT týmu z více lodí.

 

 

UDT-3 až UDT-30

 

Po návratu z Marshallových ostrovů pro týmy UDT-1 a UDT-2 jejich úloha ve válce skončila a týmy byly vyřazeny z provozu. Ale válka jako taková ještě neskončila, tudíž osazenstvo původních dvou UDT týmů bylo posláno do nově založených týmů na základnu Naval Underwater Demolition Base Maui jako instruktoři, aby tam školili ostatní vznikající týmy, kterých bylo na koci války 28.  Po bojovém nasazení UDT týmů v lednu a únoru 1944, byla z důvodu nedostatečných kapacit a prostoru pro demoliční výcvik v ATB Waimanalo celá škola UDT přesunuta na havajský ostrov Maui na základnu v Kihei - Kamaole. Nadporučík Koehler se ze San Diega vrátil na havajskou základnu v Maui, kde se zapojil do budování nové základny. Z operace Flintlock na Marshallových ostrovech si přinesl řadu zkušeností a ty použil k rozvíjení vzdělávacího programu pro nové podvodní demoliční týmy - školení denního a nočního průzkumu, demolice atd. Jako další byl na novou základnu v Maui převelen ze základny ATB Fort Pierce v dubnu 1944 a přidělen k UDT-5 Draper Kauffman - prvotní zakladatel UDT. Působil zde jako vrchní velící výcvikový důstojník.

 

 

 

Operace v Pacifiku

 

Kauffman vedl v červnu a červenci 1944 operace UDT-5 u ostrovů ve Filipínském moři - denní průzkumy obrany na Saipanu a noční průzkumy japonské obrany na Tiniana. UDT-15 prováděli průzkum pláží na Luzonu na Filipínách. UDT-15 rovněž prováděli dva dny před invazí průzkumy Iwo Jimy. Tento UDT tým utrpěl při této operaci pouze jediné zranění. Avšak další den japonské letadlo bombardovalo jejich loď určenou k rychlým přesunům APD USS Blessman a 15 mužů z UDT-15 bylo zabito, 23 zraněno. To byla největší ztráta na životech UDT utrpěných kampani v Pacifiku. UDT vojáci také operovali u Eniwetok, Guam, Anguar, Ulithi, Peleliu, Leyte, Lingayenský záliv, Zambales, Labuan a Brunei Bay. Poslední demoliční operace UDT za války byly provedeny 4. července 1945 v Balikpapan na Borneu.

 

UDT-15  Borneo 1944

 

UDT-15  Borneo 1944

 

 

 

Invaze do Japonska

 

Největší operace co do zastoupení týmů UDT, byla operace na podporu blízké invaze na Okinawu v březnu 1945. Zúčastnili se jí veteráni s týmy UDT-7, 12, 13 a 14 a dále nově vyškolené týmy UDT-11, 16, 17 a 18. Celkově se účastnilo této operce téměř 1000 mužů jednotek UDT z celkových cca 3000 mužů z celkově 28 aktivních UDT týmů. Až do léta 1945 se prováděly všechny UDT mise v Pacifiku v teplých tropických vodách. Nyní se americké síly pohybovaly směrem na sever k Japonsku. Vody v okolí Okinawy nejsou nijak zvlášť studené, ale při delších ponorech chladnější voda již způsobovala podchlazení a těžké křeče. Bez ochranného teplého obleku byli muži UDT často během operace Okinawa vystaveni riziku těchto účinků chladné vody. Operace Okinawa zahrnovala kromě skutečného průzkumu a demoličních prací na skutečném invazním místě i klamavé přípravy pro přistání na dalších - falešných místech. Korálové útesy byly plné japonských špičatých nástražných ježků k ochraně pláží a zabraňovaly americkým jednotkám vylodění. UDT-11 a 16 měli za úkol tyto bariéry zničit.

 

V rámci opatření bylo v průběhu června 1945 odesláno všech 28 UDT týmů na výcvikovou základnu ATB Oceanside v Kalifornii. Důvodem byl jedno-měsíční komplexní trénink v chladných vodách v rámci přípravy na invazi do Japonska. Trénink měl začít 15. srpna 1945. Během tohoto období byla vytvořena speciální UDT flotila určená pro invazi na japonské ostrovy. Byly vytvořeny dva UDT prapory s jedním společným velitelem Robert H. Rodgersem. USS Hollis APD-66 sloužila jako velitelská loď flotily a USS Blessman APD-48 spolu s USS Laning APD-55 byly určeny jako vlajkové lodi UDT praporů. Školení a výcvik v Oceanside byl náhle omezen poté, co prezident Harry S. Truman nařídil použití jaderných zbraní v Hirošimě dne 6. srpna 1945 a v Nagasaki 9. srpna 1945. Po kapitulaci japonska o dalších deset dní později, se UDT týmy vrátily na své mateřské základny.

 

 

 

Dále týmy UDT pokračovaly v přípravě na invazi do Japonska a to až do té doby, dokud Japonsko v srpnu 1945, po svržení atomových bomb, nekapitulovalo. Tím role týmů v Pacifiku, potažmo ve 2. světové válce, skončila. Během několika měsíců po ukončení války byla větší část UDT týmů rozpuštěna.  

 

kapitulace japonských vojáků